Duben 2007

Slovanské runy

29. dubna 2007 v 17:24 | Fionka |  Magie osudu
Slovanské runy jsou písmo, které používali staří Slované před příchodem Cyrila a Metoděje a vytvořením hlaholice. V skandinávských pověstech se nachází zmínka západoslovanském kmeni Venedů, kteří psali runovým písmem, Seveřany nazývaným venda runir. Podle tohoto kmene se nazývají také vendické runy. Jejich existenci dokazují dodnes zachované symboly na staroslovanských modlách, soškách a vojenských předmětech, které jsou jednoznačně písmem.

Runy

29. dubna 2007 v 17:20 | Fionka |  Magie osudu
Runy jsou znaky odvozené pravděpodobně z etruského a řeckého písma. Tyto znakové sady se používaly v germánských jazycích, především pak ve Skandinávii a na britských ostrovech, a to v pozdním období rané době dějinné (též označované jako protohistorie) a v raném středověku. Sady run se nazývají futharky nebo futhorky podle prvních znaků. První futhark (germánský futhark prostý) obsahuje 24 znaků, druhý (anglosaský futhork) 28-33 znaků a třetí (vikingský futhork) jenom 16 znaků. Runy sloužily nejen k zápisu textů, ale především k magickým účelům, jako je věštba nebo různé formule a talismany. Dnes umíme runové znaky rozluštit, smysl některých textů nám však zůstává utajen.

Kouzelní koně

28. dubna 2007 v 14:45 | Fionka |  Stříbrná magie

Kouzelní koně

Je mnoho typů bájných koní a snad kvůli koňskému smyslu pro volnost se většina z nich zrodila spíš ze snů a touhy než ze strachu (-tato zvířata se i přesto počítají do stříbrné magie, neboť největšího rozmachu své moci dosahují v noci zejména při úplňku). Určitě to platí o jednorožci, který svou krásou, čistě bílou srstí a kouzelným rohem hájí laskavost a nezištnou lásku. Pegas, okřídlený kůň, je nositelem snů a cválá vysoko nad zemí do míst mýtů a básní.

Porfyrie

28. dubna 2007 v 13:11 | Fionka |  Vampirismus

Porfyrie (nemoc)

- přírodní úkaz, podporující mýty o upírech

Termín porfyrie označuje vzácnou metabolickou poruchu krve, jejímž důsledkem je nadměrný únik železa z organismu. Je to velice vzácná vrozená odlišnost genetického původu, která způsobuje mimořádnou citlivost na sluneční světlo. Delší pobyt na slunci zapříčiní patologické změny pokožky a její poškození.

Upír

28. dubna 2007 v 13:06 | Fionka |  Vampirismus

Upír (nebo také vampýr) je tvor živící se krví, kterou pije svým - zpravidla lidským - obětem. Jeho postava se často objevuje v legendách mýtech, fantasy nebo hororové literatuře...


Stříbrná magie

24. dubna 2007 v 15:33 | Fionka |  Stříbrná magie
Stříbrná magie, také Magie Měsíce je ta větev magie, která je přibližně ve středu mezi černou magií a bílou magií, tedy je neutrální vůči dobru a zlu - je to magie v prvotní formě, nemá pevně dané hranice morální správnosti či nesprávnosti toho kterého činu, není přesně specifikována. Na černou i bílou magii se dělí až poté, co ji mág použije ke konkrétnímu účelu.
Stříbrná magie údajně způsobuje jev zvaný lykantropie (přeměnu jedné životní formy do jiné, z pravidla z lidské bytosti do zvířecí), která se dějě právě za úplňku, kdy stříbrná magie měsíce má největší sílu a vyskytuje se v nejčistší formě.
Stříbrná magie má také vliv na magické schopnosti jinak nemagických předmětů. Amulety se dají "dobíjet" v úplňkovém svitu, stejně tak některé rostliny a byliny, potřebné k magickým obřadům je doporučeno, ne-li přímo nařízeno utrhnout za úplňkové noci.
Bylo také zmiňováno spojení mezi vampýry a stříbrnou magií, leč tato domněnka není ničím podložena.

Vlkodlak

24. dubna 2007 v 15:30 | Fionka |  Stříbrná magie

Vlkodlak

Názvy v jiných jazycích

  • latinsky: lycanthrop
  • anglicky: werewolf
  • německy: Werwolf
  • skandinávsky: varulf
  • francouzsky: loup-garou
  • jižní Slované: vukodlak
Vlkodlaci jsou nejznámější a nejrozšířenější odrůdou řádu oblud, čeledi lykantrophae. Typickým projevem jejich metabolizmu je stejnojmenný jev - lykantropie.

Anarchie

17. dubna 2007 v 17:47 | Fionka |  Černá magie
Je to slovo řeckého původu, jehož volný překlad zní bezvládí, chaos. Ale také to označuje společenské uspořádání, ve kterém neexistují zákony, které by člověka nějak svazovaly a říkaly mu, co má dělat. Podle některých je anarchistická společnost nejvyšším stupněm lidského společenství, podle jiných zase utopistická myšlenka.
Jeden z nejpopulárnějších symbolů mladyých lidí minulých let, označujících anarchii:
Původně je význam vysvětlován okultisty jako Asmodéás= démonická síla, která mladistvé svádí k sexuálním perverzím a vraždám. Symbol vzbuzuje v lidech touhu postavit se proti zažitým pravidlům a dodává odvahu konat činy, které nejsou za normální situace v nositelově povaze.
Symbol dodává nositeli neomezenou moc ničit a způsobovat škodu na majetku znepřátelené osoby.

Černá magie

17. dubna 2007 v 17:30 | Fionka |  Černá magie
Černá magie termín je patrně odvozen z perského slova, které znamená moc nebo velikost podobně v latině magnus znamená velký, v řečtině megas je mocný, v sanskrtu maha znamená moc. Jejím základem, jak si mnozí myslí, není ubližování, zaklínání, proklínání a očarovávání, ale čistě a pouze využívání energie získané jejím užitím, pro své potřeby. V bílé magii je jakýkoli magický úkon použit pro změnu či získání energie třetí straně, bez nároku na získání jakékoli energie pro sebe. V černé magii je tomu právě naopak. Pojem jako "zlá, negativní, špatná jsou tedy zavádějící termíny a to jen proto, že v této magii, je prioritou získat co nejvíce energie pro sebe, ale neznamená to, že tuto energii nelze předat někomu jinému.
V černé magii, ač se to nezdá platí také zákony. Jedním a tím nejdůležitějším který by měl každý mít na paměti je zákon "akce a reakce". Nikdo by se neměl divit, že pokud vyvolá nějakou energii, bude mu tato energie vrácena a v dostatečné míře posílena, ať již bude záporná nebo kladná.
Pokud již někdo chce začít praktikovat černou magii, měl by si uvědomit, že tato magie není nic neškodného. Každý kdo chce začít praktikovat, by si měl uvědomit několik faktů:
  • Měl by být vyrovnaný sám se sebou. (Být vnitřně silný)
  • Být k sobě upřímný a nepouštět se do magických operací, které jsou nad jeho rámec možností.
  • Uvědomit si že cokoli udělám, vrátí se mě posíleno.
  • Být si vědom toho, že černá magie nemá hranice a je velmi těžké rozeznat hranice přechodu pozitiva a negativa.
Pohled církve (a to nejen katolické) byl je a bude vždy varující. Dle jejího učení člověk nemá nahlížet věci,které mu nepřísluší - věštění a podobně. K ovlivnění počasí má dojít skrze přání-modlitbu. Co je nad to, je ze Zlého. Nejde o to škodit nebo neškodit v tom rozdíl v černotě a bělosti magie není. Dokonce pojem bílá je zavádějící,jako by byla méně nebezpečná. Ona má jen menší sílu,proto může ovlivňovat jen trochu. Silná osobnost může odolat destrukci- tlakům,které na ní začnou vždy působit až do své smrti-síly totiž vždy vyžadují něco za něco. Je to tvrdý obchod. Na druhou stranu se uznává, že za určitou cenu dostanou lidé po čem v dané chvíli touží. Rozhodnutí je na každém. Upřímně horoskopy v časopisech jsou pro zasmání, ale někdy se kolem určitých lidí dějí věci a ono se na konec přijde na to,že si jenom zkoušeli kdysi zaříkávání. Exorcisté pak mají hodně co dělat,aby činy z nerozumu napravili. Zároveňń ne vše tajemné souvisí s magií a rituály a rozlišování je v této věci asi úkol nejtěžší.

(Zdroj: http://cs.wikipedia.org/)
Černá magie se ještě dále dělí na několik odvětví:
  • Anarchie
  • Hlava kozla
  • Pentagram
  • Převrácený kříž
  • Satanismus
  • ...

Wicca

17. dubna 2007 v 17:19 | Fionka |  Bílá magie

Wicca

je nepohanské náboženství, jež je rozšířeno především v anglosaských zemích. Zároveň je iniciační tradicí mysterií založenou Geraldem B. Gardnerem někdy v polovině 20. století. Samotné slovo "Wicca" ve staré angličtině označuje čarodejnici nebo čaroděje. Samotní příslušníci tohoto náboženství se také označují za čarodějnici či čaroděje, ale neztotožňují se s veškerým čarodejnictvím.

Ohledně historie Wiccy se vedou veliké debaty, protože buď je považována za prastaré náboženství (někdy se uvádí 20 000 let) a nebo za zcela moderní kult. Pravda je asi ta, že Wicca navazuje na stará pohanská náboženství, ale její konkrétní podoba je moderní.

Posvátné texty

Wicca neuznává žádný text jako dogmaticky pravdivý, ale má svůj ústřední posvátný a tajný spis, který se většinou nazývá Kniha stínů (angl. Book of Shadows). Tato Kniha stínů se předává v tradici z učitele na žáka v prakticky nezměněné podobě. Většinou obsahuje instrukce k různým rituálům či mýtické básně apod. Samotná kniha se netěší nějaké zvláštní náboženské úctě, ale ani není považována za obyčejnou příručku. Kniha obsahuje zejména rituály, posvátné texty, poučení a rovněž Zákon.

Bohové

Wicca v zásadě uznává dva bohy - Rohatého Boha a Bohyni, kteří mají tajná jména, jenž se předávají z učitele na žáka v rámci zasvěcení. Tato dvojice se často považuje za niternou podstatu všech Bohů a Bohyň, které představují její jednotlivé aspekty.
Bůh a bohyně představují svoje protiklady, avšak ne ve smyslu plus a minus. Spíše se jedná o dvě misky vah, na kterých jsou různé věci, ale oboje váží stejně (často jsou chápáni i jako dva aspekty téhož). Rovnováha pohlaví v panteonu je také brána jako předobraz rovnováhy pohlaví ve společnosti. Proto má také Wicca mnoho příznivkyň a příznivců z řad feministických hnutí (dokonce je někdy nesprávně považována za "religiozní feminismus").
Během rituálů odpovídá Bohu a Bohyni kněz a kněžka.
.Bohyně má tři aspekty -Bohyně Panna, Bohyně Matka a Bohyně Stařena, které souvisí s fázemi měsíce. Právě Měsíc je považován za kosmické těleso, které bohyni odpovídá, ale ona má mnohem širší pole působnosti než jen kosmickou funkci. S trochou zobecnění by se dalo říci, že odpovídá představě tzv. "Bohyně Matky (Země)".
O Bohu se často předpokládá, že hraje menší úlohu než Bohyně, ale de facto jsou si spíše rovni. Bůh je synem, milencem i manželem Bohyně a jako nebeské těleso mu odpovídá Slunce K jeho hlavním rysům patří jeho smrtelnost a znovuzrození (Bohyně nikdy neumírá). Tento průběh jeho života je spojen se svátky během roku i s jeho charakteristikami. Na začátku zimy se odebírá do podsvětí a o zimním slunovratu se Bohyni narodí syn, který plně dospěje s příchodem jara, kdy je rozverný a dovádivý. Na podzim je už starý a blíží se jeho smrt.
Bývá často zobrazován s rohy a falickými symboly, což oboje je symbolem plodnosti (rohy jsou častým atributem atmostferických bohů a souvisí s býkem).

Svátky

Wiccané slaví během roku osm velkých svátků, které se většinou označují jako sabaty, a dvanáct až třináct úplňků obvykle označovaných esabaty. Někteří slaví i noci kdy měsíc není vidět = nov. Velké svátky jsou odvozeny z postupné dráhy slunce kolem země (slunovraty, rovnodennosti a vrcholy ročních období). Ve dnech svátků se obvykle nevykonává magická práce, přesto je mnoho wiccanů považuje za obzvláště vhodné dny pro magické účely. Každý sabat je odlišný od jiného a většinou se vztahuje k příslušnou fázi mýtu o Bohu a Bohyni. Esabaty se od sebe většinou neliší.
Jednotlivé sabaty jsou většinou označovány keltskými jmény:
1. - 2. února- Imbolc (Imbalk, Imbolg a pod.) je označován jako "svátek světel" a pojí se k živlu ohně. Jeho dnešním ekvivalentem jsou Hromnice. O tomto svátku mladý bůh dosahuje dospělosti a společně s Bohyní se vrací z podsvětí, kde zůstává jen starý bůh, jehož moc (projevená jako zima) už mizí. Někteří jej slaví jako nový rok. K jeho tradicím patří rozžínání všech světel, tradičním pokrmem jsou mléčné výrobky a kořeněná jídla.
21. - 22. března- Ostara (obvykle bez různočtení, jarní rovnodennost) je oslavou příchodu jara. Zvykem jsou květiny, rituální zasazování semen a práce s bylinkami.
30. dubna - 1. května- Beltine (Beltain, Beltaine, Beltine…, přelom dubna a května, oblíbené "pálení čarodějnic", filipojakubská noc) je oblíbeným svátkem plodnosti. Staví se májka jako symbol spojení mužského a ženského principu, tradičním jídlem jsou koláče. Pálení očistných ohňů během tohoto svátku je stará keltská tradice a název svátku je odvozen z keltských jazyků, např. z irštiny. Svátek zřejmě souvisel se začátkem letní pastevecké sezóny, a a pro Kelty měl jak rituální, tak i politický význam.
21. června - 22. června- Litha (Letní slunovrat, svatojánská noc) je typická přeskakováním ohně - symbolickým očišťováním a spalováním všeho špatného. Tradičně se jí čerstvé ovoce.
31. července - 1. srpna- Lughnasadh (Lugnasad, Lunasa…,) je prastarým keltským svátkem žní. Oslavuje se plodnost země a vrchol cesty slunečního boha. K tradicím patří pletení panenek z klasů, k tradičním jídlům patří jakékoli výrobky z obilí a mošt.
21. - 22. září- Mabon (Podzimní rovnodennost) se v pozdějších dobách oslavoval jako dožínky. Bohyně se stále ještě pohybuje po světě, zatímco Bůh je už v podsvětí. Právě o tomto svátku se ale vrátí na zem, aby mohl Bohyni ještě uvidět. Poté ji s sebou bere do podsvětí (tento sestup do podsvětí probíhá až do svátku Samhain). K tradičním jídlům patří ovoce, cereálie, ořechy a luštěniny.
31. října - 1. listopadu- Samhain (Samain, Samana…,) (!!!Pozor na výslovnost: sowen, sowejn!!!) je v obvykle keltské tradici označován jako konec starého roku a začátek nového. Začíná temná polovina roku. Bůh se nyní stává vládcem mrtvých. Tento svátek je spojen se smrtí a s mrtvými předky. Je to vhodná doba ke zbavení se zlozvyků. K jídlu se hodí jablka, víno, maso.
21. - 22. prosince- Yule (Zimní slunovrat) je nejtemnějším dnem roku, ale právě od tohoto dne zase začne světla přibývat. O tomto svátku se totiž narodil Bohyni syn, který je budoucím bohem (starý bůh stále ještě žije, ale už spíš jen dožívá). Obvykle se vyzdobují příbytky, zapaluje se oheň. Je to vhodná doba pro věštění, někteří jej slaví jako nový rok. Tradičními jídly jsou ořechy, sušené ovoce, jablka, vepřové maso, zvěřina, pivo, ibiškový čaj.

Rituály

Wiccanská rituální struktura se obvykle skládá z úvodního slova, očiťování kruhu a účastníků kouřem a posvěcenou vodou, přivolání čtyř živlů, přivolání Bohů, zvyšování energie kruhu, magické práce a obřadu koláče a víno, jehož součástí je úlitba. Jako magické nástroje se nejčastěji používají: athame, meč, hůlka, šňůry, pentakl, kotel, pohár, nůž s bílou rukojetí, důtky a další. Rituály mají velmi detailně promyšlenou symbolickou strukturu, která se poněkud liší mezi jednotlivými iniciačními liniemi. Vycházejí z části z Knihy stínů, značná část rituální praxe se vytváří účelově a způsob, kterým se tak činí se v rámci tradice předává přímo. Hlavním účelem rituální praxe je kromě magické práce také rozvoj osobnosti a přímý prožitek jednoty, tajemství života a jeho koloběhu na symbolické rovině a tomu, co nazýváme mystérium.

Utajení

Wicca je tradice mystérií a není otevřená veřejnosti. Za utajenou součást se považuje zejména Kniha stínů, významy symboliky, přesná podoba rituálů, způsob provedení rituálů, jména a celá řada dalších skutečností. Zároveň není dovoleno sdělovat jména členů covenu. Utajení je ritualizováno přísahou v rámci iniciačního obřadu a je striktně vyžadováno. Za tajné se nepovažují obecné základy a ilustrační rituály, které najdeme v literatuře či na internetu.

Etika

Ve Wicce není etika natolik rozpracovaná jako ku příkladu v křesťanství, ale i zde existují pravidla (lépe řečeno pravidlo), podle kterých by měl člověk řídit své chování. Často se jako základní pravidlo uvádí "Čiň, co chceš, pokud nikomu neškodíš" (Wiccanské rede). Tato věta je jedna z nejcitovanějších vět o Wicce vůbec, ale nevystihuje samotnou podstatu wiccanské etiky. Obecně se totiž neustále vedou různé spory o tom, komu by člověk neměl škodit a co je to přesně "škodit" (počítá se sem i jedení masa? škodím i mravenci, když ho zašlápnu? atd.). Toto základní pravidlo se ale nevztahuje jen na ostatní ale i na Wiccana samého (žádné sebepoškozování).
Samotný základ etiky tvoří jakási obdoba karmanového zákona - "Každý čin se ti třikrát vrátí". Neexistuje zde tedy koncept "hříchu" k křesťanském slova smyslu. Člověk je vlastně trestán či odměňován sám sebou. Specifikace tohoto zákona je do značné míry individuálního charakteru, takže není možné pro všechny wiccany uvést jeden výklad (např. jestli hraje primární úlohu záměr nebo výsledek apod.). Samotní wiccané se otázkou etiky také nezaobírají natolik podrobně a nevěnují ji takovou pozornost jako různí křesťanští či židovští myslitelé.

Tradice

Jak už bylo několikrát řečeno, existuje velké množství různých větví či forem a stále ještě vznikají další. Těch nejrozšířenějších ale není mnoho. Jedná se především o tyto:
  • Gardnerovská tradice - Datuje se už od G. Gardnera. Sami její příslušníci si říkají 'Wicca' (po vzoru zakladatele, G. Gardnera). Pojem "gardnerovská tradice" je používán převážně nezasvěcenci. Tato tradice vyžaduje, aby každý její člen byl zasvěcen jiným, už zasvěceným členem.
  • eklekticismus - Zde stačí samozasvěcení a povoluje takřka vše (nejedná se v pravém slova smyslu o tradici, Wicca je v tomto případě vypůjčený pojem, každý praktikuje podle svého osobního názoru).
  • Saská Wicca - Založil ji R. Bucklad roku 1973, povoluje i sebezasvěcení.
  • Alexandrijská tradice - Je odvozená od Alexandra Sanderse a přes něj k G. Gardnerovi. Její základní charakteristika a pravidla jsou stejná jako u jejího gardnerovského protějšku, je více orientována na hermetickou či obřadní magii.
  • Keltská Wicca
  • Dianická Wicca
  • tradice "Algard" - Během posledních dvou dekád 20. století dochází ke znovuspojování gardnerovských a alexandrijských linií v rámci tradice. Zatímco v Evropě se obě tyto wiccanské tradice i jejich průniky jmenují prostě Wicca, v USA se ujala zkratka Algard (Alexandrijská-Gardnerovská)
Wiccané se většinou sdružují do skupin zvaných Coven.



Zdroj: http://cs.wikipedia.org/

Bílá magie

17. dubna 2007 v 16:49 | Fionka |  Bílá magie
Bílá magie je magie, která má za úkol pomáhat a neuškodit. Hermetici ji nesměli zneužívat pro vlastní prospěch, ale jedině pro pomoc ostatním.
Nejznámějším symbolem nejen bíle magie, ale celkově magie je PENTAGRAM- "planoucí hvězda mágů"
Má-li pentagram jeden hrot nahoru, jde o pentagram bílé magie.
Má se za to, že jeho pět cípů znamená pět etap života, nebo-li:
  1. Zrození
  2. Zrání
  3. Dospělost
  4. Stárnutí
  5. Smrt
Nebo také pět základních živlů:
  1. Voda
  2. Oheň
  3. Země
  4. Vzduch
  5. Akáša (= astrální světlo= duch)
Nebo ještě také pět základních údů člověka:
  1. 2 ruce
  2. 2 nohy
  3. hlava
Pentagram se používá nejen při čarování jako důležitý symbol, ale i jako ochranné znamení přinášející sílu a poznání.



Bílá magie se dá rozdělit do několika neškodných skupin:
  • Bylinkářství
  • Věštění
  • Přírodní léčitelství
  • Astrologie
Z pohledu magického bylinkářství se věří a věřilo, že největší magické vlastnosti měly rostliny trhané za zatmění, úplňku nebo jen na neobvyklých místech , jako je třeba šibeniční vrch. Z takovýchto bylinek, nebo jejich částí (kořen, listy, květ), se pak dělaly odvary (lektvary, čaje) nebo masti.
Většina sbíraných bylinek jsou ještě dnes hojně užívány, jen pod záštitou lékařské nebo psychotropní rostliny.
Patří sem hlavně kopřiva a černý bez (o nich se říkalo, že to jsou nejsilnější magické rostliny. Po jejich vhození do ohně odhánějí zlo.), durman a jmelí (ty měly zase navozovat stavy, při kterých se dalo nahlédnout do budouctnosti.

Další nejrozšířenějším uměním bílé magie je věštění- ať už z tarotu, křišťálu nebo z ruky...

V dnešní době je nejrozšířenějším kultem bílé magie tzv. Wicca.

Něco o magii

17. dubna 2007 v 16:14 | Fionka |  Úvod

Co je to vlastně magie???


Slovo magie pochází ze straroperského slova magu, což znamená kněz, nebo také z řeského výrazu mageia, neboli kouzelnictví.
Magie je uměním či schopností. Někteří ji dokonce nazývají vědou o komunikaci a ovládání vyšších, nadlidských, siljakož i ovládání sil patřící nižším sférám, praktické znalosti skrytých mysterií přírody, které jsou známy málokomu, protože je těžké dosáhnout znalostí, aniž by se neupadlo do hříchu proti přírodě, která umožňuje jejímu nositeli, aby jeho vůle byla v souladu se stavem reálného světa. K dosažení tohoto stavuje používáno postupů, které často nemají oporu v racionální vědě či z hlediska vědeckého myšlení jsou nevysvětlitelné.
Magie zahrnuje stnografické obřady, praktiky a manipulace spojené s vírou ve schopnost člověka ovlivnit události mimo oblast normálního působení.
Původně byla magie čistě rituální technika, kterou chtěli magoi (=mágové) na základě spojení s nadpřirozenými silami dosáhnou vlivu nad přírodoz a lidmi. Její studium by mělo adepta především vést k vnitřnímu duchovnímu rozvoji.
Magie je tudíž určitým druhem životní filozofie či názoru.

Dělí se:
  • podle vlivu zájmu- uvádí se však, že magie je jako síla jediná a záleží jen na mágovi, jak ji využije
  1. bílá magie
  2. černá magie
  3. stříbrná magie
  • podle využívané roviny
  1. astrální magie
  2. mentální magie
  • rituální (ceremoniální) magie
  1. magické uzdravování a svolávání nemocí
  2. magické zaříkávání a jeho rušení
  3. magické prokletí a pronásledování
  4. přičarování lásky či nenávisti
  5. přičarování obrany a smrti
  • kontaktní magie
  • náboženská magie
  • progresivní magie- náboženství nehrazuje filozofii
  • magický idealismus- znalost přírodních zákonů a přírodních tajemství
  • duševní magie
  • magie osudu